VOLnet
..a proč ne
..a proč ne
Pokud budete u nás spokojeni,
My budeme také.
Odzkoušejte a uvidíte.
My budeme také.
Odzkoušejte a uvidíte.
Znak a prapor obce
POPlS ZNAKU Štít dvakrát příčně dělený. Horní pruh červený. Ve středním pruhu stříbrném světle modrý hřeben (bez rukojeti) s dvaceti čtyřmi úzce zašpičatělými zuby směrujícími dolů, s tyrkysovým podélným obloukovitým ornamentem o dvanácti spojených obloučcích nad nimi a s naivním lidovým (jarmarečním) květinovým ornamentem na hřbetu hřebenu se sedmi barevnými kvítky (1. a 7. červeným se čtyřmi okvětními lístky do tvaru rovnoramenného kříže, 2. a 6. stříbrným se čtyřmi okvětními lístky do stran, 3. a 5. zlatým se třemi okvětními lístky, dvěma do stran, třetím dolů a 4. prostředním největším a červeným se čtyřmi okvětními lístky do stran, všemi se stříbrnými semeníky) vlnovitě spojenými pnoucím se světle zeleným stonkem se stylizovanými světle zelenými lístky Dolní pruh modrý.
POPIS PRAPORU 
List rozdělený kosmým bílým pruhem na modrou žerďovou a červenou vlající část vycházející vždy z poloviny a dosahující vždy do poloviny výšky listu. V bílém pruhu v horní žerďové části příčně položený světle modrý hřeben (bez rukojetí) s dvaceti čtyřmi úzce zašpičatělýmí zuby směřujícími dolů, s tyrkysovým podélným obloukovitým ornamentem o dvanácti spojených obloučcích nad nimi a s naivním lidovým (jarmrarečním) květinovým ornamentem na hřbetu hřebenu se sedmi barevnými kvítky (1. a 7. červeným se čtyřmi okvětnímí lístky do tvaru rovnoramenného kříže, 2. a 6. stňbmým se čtyřmi okvětními lístky do stran, 3. a 5. zlatým se třemi okvětními lístky, dvěma do stran, třetím dolů a 4. prostředním největším a červeným se čtyřmi okvětními lístky do stran, všemi se stříbrnými semeníky) vlnovitě spojenými pnoucím se světle zeleným stonkem se stylizovanými světle zelenými lístky.
List rozdělený kosmým bílým pruhem na modrou žerďovou a červenou vlající část vycházející vždy z poloviny a dosahující vždy do poloviny výšky listu. V bílém pruhu v horní žerďové části příčně položený světle modrý hřeben (bez rukojetí) s dvaceti čtyřmi úzce zašpičatělýmí zuby směřujícími dolů, s tyrkysovým podélným obloukovitým ornamentem o dvanácti spojených obloučcích nad nimi a s naivním lidovým (jarmrarečním) květinovým ornamentem na hřbetu hřebenu se sedmi barevnými kvítky (1. a 7. červeným se čtyřmi okvětnímí lístky do tvaru rovnoramenného kříže, 2. a 6. stňbmým se čtyřmi okvětními lístky do stran, 3. a 5. zlatým se třemi okvětními lístky, dvěma do stran, třetím dolů a 4. prostředním největším a červeným se čtyřmi okvětními lístky do stran, všemi se stříbrnými semeníky) vlnovitě spojenými pnoucím se světle zeleným stonkem se stylizovanými světle zelenými lístky.
VÝKLAD SYMBOLIKY
Horní červený a střední stříbrný pruh spolu symbolizují
a) držbu obce pravděpodobnými zakladateli obce - vladyky z Volduch užívajícími údajně erbu Dobrohostů z Plané, a to v letech 1289-1372 (resp. 1499), konkrétně Sulislavem, Otou, Dtuhovojem, Rynartem a Zikmundem (červená a střibrná měly být součásti jejich štítu), dále držbu obce Rožmberky od roku 1374 (červená rožmberská růže na stříbmém štítu), Lobkovici v letech 1505-1526 (červená hlava 1. a 4. části čtvrceného štítu a stříbrná dolní část 1. a 4. pole jejich čtvrceného štítu a 2. a 3. pole téhož štítu), Čemíny v letech 1562-1700 (červená pravá polovina štítu a stříbrné pruhy v jeho levé polovině) a českou komorou v letech 1774-1850 (červený štít českého zemského a státního znaku, stříbrná barva dvouocasého lva);
b) příslušnost Volduch ke Zbirožskému panství, nejprve v letech 1379-1526, opakovaně v letech 1700-1850 (stejné barvy má totiž i zbirožský městský znak);
c) odvěký český charakter obce, její osvobození z poddanství v roce 1850 (a spolu s pruhem modrým i příslušnost obce k České republice) a
d) symbolické propojení současnosti obce jakožto české samosprávné obce) s jejími počátky (stejné barvy národní i erbu Dobrohostů či vladyk z Volduch).
Střední stříbrný pruh a dolní modrý pruh symbolizují
a) držbu obce Nostici v letech 1700-1774 a pozornost, jakou tehdy tento rod obci věnoval (střídání modrých a stříbrných polí v jejich štítu) a
b) připomíná také držbu obce Bohuslavem ze švamberka od roku 1376 (stříbrná labuť v modrém štítu) a Čemíny v letech 1562-1700 (modré a stříbrné pruhy v levé polovině jejich štítu).
Horní červený pruh sám o sobě také symbolizuje
a) zakrvavenou (červenou) kůži a krev sv. Bartoloměje - patrona místního kostela, založeného ve 14. století a jednoho z dvanácti apoštolů, který byl mučen stažením kůže zaživa (červená kůže je jedním z jeho atributů);
b) časté požáry v obci včetně toho největšího z roku 1817, při kterém vyhořel původní kostel sv. Bartoloměje a musel být postaven nový.
Střední stříbrný pruh sám o sobě symbolizuje
a) oblačné letní nebe, na jehož pozadí bývá povyšován hřeben nad hlavami účastníků slavné místní pouti (zasvěcené sv. Bartoloměji);
b) držbu obce Nostici v letech 1700-1774 (stříbrné 2. a 3. pole čtvrceného štítu).
Dolní modrý pruh štítu sám o sobě symbolizuje
a) klid vodní hladiny haberských rybníků a připomíná tak i osadu Habr jako významnou (a turisticky oblíbenou) část Volduch;
b) držbu obce Štemberky v letech 1477-1505 - ve spojení s osmicípou zlatou hvězdou (barva a figura jejich štítu).
Všechny pruhy byly seřazeny v tom pořadí významu, jak jim historicky i heraldicky náleží.
Světle modrý hřeben s jarmarečním kresebným květinovým dekorem symbolizuje
a) místní, zcela originální a v širokém okolí dodnes obec charakterizující zvyk povyšování hřebene (jeho velké zvětšeniny) o velké hřebenářské pouti zasvěcené sv. Bartoloměji (patronu místního kostela). Jakkoliv zůstává konkrétní motiv a okamžik této místní tradice neobjasněn, je ve vědomí voldušských i okolních občanů natolik zakořeněn, že jak mezi oslovenými a všímavými občany této obce tak i mezi všemi členy obecního zastupitelstva nezískaly žádnou podporu ty návrhy symbolů obce, kde byl tento hřeben jako připomínka místní zcela specifické tradice opomenut. Místní zvyk je natolik znám v širém okolí, že obyvatelé okresu Rokycany neřeknou Voldušským jinak než "hřebenáři", že opomenutí hřebene (v jakékoliv podobě) v obecním znaku je prakticky nemyslitelné. Přeneseně se tak i připomíná, že Voldušským se běžné říká "hřebenáři". Jeho zlatá barva zdůrazňuje, že jde o slavnou tradici;
b) jiné místní kulturní a pracovní tradice (malování, vyřezávání atd.), venkovský a lidový charakter obce i místní vyhlášený jarmark či pouť, a to i proto, že právě na pouť do Volduch jezdili hřebenáři prodávat své hřebeny a hřeben s jarmarečním motivem tak reprezentuje jak pestré a téměř zbytečné ale i jednoduché, účelné a v domácnosti potřebné věci, které se při jarmarcích a poutích běžně prodávaly;
c) nejen místní specifiku, ale také hrdost místních občanů na vlastní schopnosti (viz následující lidové výklady) i obec (hřeben jako symbol estetické úpravy i frajerství, na venkově furiantství a tím i vědomí o svém "volném duchu" (čili svobodném myšlení a rozhodování, též volnomyšlenkářství vyjádřeném i názvem obce - Volduchy.
Květiny a lístky v dekoru na hřbetu hřebenu jsou voleny záměrně pestré, aby symbolizovaly
a) pestrost nabídky a radost a veselí, které odjakživa panují na místní pouti;
b) optimismus obyvatel Volduch v minulosti, přítomnosti i do budoucnosti a
c) potvrzovaly, že symbol uprostřed stříbrného pruhu je opravdu hřeben (pila, kterou hřeben může zdálky nebo zdánlivě připomenout, by neměla květinovou výzdobu).
Obloučky nad zuby symbolizují buď nejbližší vrch Chlum (561 m n.m.} - zpravidla podle místní tradice ztotožňovaný s mystickým Valduchem - opakovaně ve 12 měsících roku nebo blízké i širší panoráma lesů a vrchů kolem Volduch (Chlum, Rumpál, Radeč, Brno, Plzeňský vrch, Vydřiduch, Na vrchách, Osecký vrch, Kamýk, Čihadlo, Plecháč a Hradiště).
Počty zubů, obloučků a kvítků symbolizují časové úseky roku - 12 obloučků = 12 měsíců, 7 kvítků = 7 dní v týdnu, 24 zubů = 24 hodin jednoho dne.
a) držbu obce pravděpodobnými zakladateli obce - vladyky z Volduch užívajícími údajně erbu Dobrohostů z Plané, a to v letech 1289-1372 (resp. 1499), konkrétně Sulislavem, Otou, Dtuhovojem, Rynartem a Zikmundem (červená a střibrná měly být součásti jejich štítu), dále držbu obce Rožmberky od roku 1374 (červená rožmberská růže na stříbmém štítu), Lobkovici v letech 1505-1526 (červená hlava 1. a 4. části čtvrceného štítu a stříbrná dolní část 1. a 4. pole jejich čtvrceného štítu a 2. a 3. pole téhož štítu), Čemíny v letech 1562-1700 (červená pravá polovina štítu a stříbrné pruhy v jeho levé polovině) a českou komorou v letech 1774-1850 (červený štít českého zemského a státního znaku, stříbrná barva dvouocasého lva);
b) příslušnost Volduch ke Zbirožskému panství, nejprve v letech 1379-1526, opakovaně v letech 1700-1850 (stejné barvy má totiž i zbirožský městský znak);
c) odvěký český charakter obce, její osvobození z poddanství v roce 1850 (a spolu s pruhem modrým i příslušnost obce k České republice) a
d) symbolické propojení současnosti obce jakožto české samosprávné obce) s jejími počátky (stejné barvy národní i erbu Dobrohostů či vladyk z Volduch).
Střední stříbrný pruh a dolní modrý pruh symbolizují
a) držbu obce Nostici v letech 1700-1774 a pozornost, jakou tehdy tento rod obci věnoval (střídání modrých a stříbrných polí v jejich štítu) a
b) připomíná také držbu obce Bohuslavem ze švamberka od roku 1376 (stříbrná labuť v modrém štítu) a Čemíny v letech 1562-1700 (modré a stříbrné pruhy v levé polovině jejich štítu).
Horní červený pruh sám o sobě také symbolizuje
a) zakrvavenou (červenou) kůži a krev sv. Bartoloměje - patrona místního kostela, založeného ve 14. století a jednoho z dvanácti apoštolů, který byl mučen stažením kůže zaživa (červená kůže je jedním z jeho atributů);
b) časté požáry v obci včetně toho největšího z roku 1817, při kterém vyhořel původní kostel sv. Bartoloměje a musel být postaven nový.
Střední stříbrný pruh sám o sobě symbolizuje
a) oblačné letní nebe, na jehož pozadí bývá povyšován hřeben nad hlavami účastníků slavné místní pouti (zasvěcené sv. Bartoloměji);
b) držbu obce Nostici v letech 1700-1774 (stříbrné 2. a 3. pole čtvrceného štítu).
Dolní modrý pruh štítu sám o sobě symbolizuje
a) klid vodní hladiny haberských rybníků a připomíná tak i osadu Habr jako významnou (a turisticky oblíbenou) část Volduch;
b) držbu obce Štemberky v letech 1477-1505 - ve spojení s osmicípou zlatou hvězdou (barva a figura jejich štítu).
Všechny pruhy byly seřazeny v tom pořadí významu, jak jim historicky i heraldicky náleží.
Světle modrý hřeben s jarmarečním kresebným květinovým dekorem symbolizuje
a) místní, zcela originální a v širokém okolí dodnes obec charakterizující zvyk povyšování hřebene (jeho velké zvětšeniny) o velké hřebenářské pouti zasvěcené sv. Bartoloměji (patronu místního kostela). Jakkoliv zůstává konkrétní motiv a okamžik této místní tradice neobjasněn, je ve vědomí voldušských i okolních občanů natolik zakořeněn, že jak mezi oslovenými a všímavými občany této obce tak i mezi všemi členy obecního zastupitelstva nezískaly žádnou podporu ty návrhy symbolů obce, kde byl tento hřeben jako připomínka místní zcela specifické tradice opomenut. Místní zvyk je natolik znám v širém okolí, že obyvatelé okresu Rokycany neřeknou Voldušským jinak než "hřebenáři", že opomenutí hřebene (v jakékoliv podobě) v obecním znaku je prakticky nemyslitelné. Přeneseně se tak i připomíná, že Voldušským se běžné říká "hřebenáři". Jeho zlatá barva zdůrazňuje, že jde o slavnou tradici;
b) jiné místní kulturní a pracovní tradice (malování, vyřezávání atd.), venkovský a lidový charakter obce i místní vyhlášený jarmark či pouť, a to i proto, že právě na pouť do Volduch jezdili hřebenáři prodávat své hřebeny a hřeben s jarmarečním motivem tak reprezentuje jak pestré a téměř zbytečné ale i jednoduché, účelné a v domácnosti potřebné věci, které se při jarmarcích a poutích běžně prodávaly;
c) nejen místní specifiku, ale také hrdost místních občanů na vlastní schopnosti (viz následující lidové výklady) i obec (hřeben jako symbol estetické úpravy i frajerství, na venkově furiantství a tím i vědomí o svém "volném duchu" (čili svobodném myšlení a rozhodování, též volnomyšlenkářství vyjádřeném i názvem obce - Volduchy.
Květiny a lístky v dekoru na hřbetu hřebenu jsou voleny záměrně pestré, aby symbolizovaly
a) pestrost nabídky a radost a veselí, které odjakživa panují na místní pouti;
b) optimismus obyvatel Volduch v minulosti, přítomnosti i do budoucnosti a
c) potvrzovaly, že symbol uprostřed stříbrného pruhu je opravdu hřeben (pila, kterou hřeben může zdálky nebo zdánlivě připomenout, by neměla květinovou výzdobu).
Obloučky nad zuby symbolizují buď nejbližší vrch Chlum (561 m n.m.} - zpravidla podle místní tradice ztotožňovaný s mystickým Valduchem - opakovaně ve 12 měsících roku nebo blízké i širší panoráma lesů a vrchů kolem Volduch (Chlum, Rumpál, Radeč, Brno, Plzeňský vrch, Vydřiduch, Na vrchách, Osecký vrch, Kamýk, Čihadlo, Plecháč a Hradiště).
Počty zubů, obloučků a kvítků symbolizují časové úseky roku - 12 obloučků = 12 měsíců, 7 kvítků = 7 dní v týdnu, 24 zubů = 24 hodin jednoho dne.